accessibility | skip to navigation | skip to content | skip to search box

Hlavní stránka

Správný benefit vyjde levněji než prémie

Správný benefit vyjde levněji než prémie


Každá tisícovka čistého, kterou zaměstnavatel přidá lidem na prémiích, ho přijde přibližně na 1590 korun. O tolik se totiž sníží zisk firmy po zdanění. Až polovinu této částky může společnost ušetřit, odmění-li zaměstnance benefity. Pro každý z nich platí jiná daňová pravidla.

Při využití těch nejvýhodnějších benefitů stojí firmu tisícovka čistého pro zaměstnance jen asi 790 korun. Týká se to stravenek, příspěvků na životní pojištění a penzi, školení v oboru a přechodné ubytování. Výdaj si zaměstnavatel stejně jako mzdu lidí započítá do nákladů. Ale na rozdíl od mezd z nich nemusí odvádět sociální a zdravotní pojištění. Pro zaměstnance je příjem osvobozen od daně i pojistného.

Pro názornost uvádíme zjednodušený příklad: Firma se základem daně 100 tisíc korun by za normálních okolností na dani odvedla 21 tisíc a zůstalo by jí 79 tisíc zisku.

Přispěje-li lidem tisícovku na životní pojištění, daňový základ se jí sníží na 99 tisíc, takže na dani odvede 20 790 korun. Zbude jí tak 78 210 korun a zisk klesne pouze o 790 korun. Zaměstnanec přitom nic neodvádí a dostane celou tisícovku. Tento výpočet platí pro právnické osoby. Nebere ohled na slevy na dani a předpokládá, že zaměstnanec nedosáhne stropu na pojistném.

Uznatelnost má své limity

Z jedné stravenky firma do nákladů uplatní pouze 55 procent její hodnoty. Zbylých 45 procent si platí sám zaměstnanec. "Některé společnosti hradí jako dvojnásobný benefit i tuto část. V nákladech ji sice neuplatní, ale zaměstnanci nic nedoplácí," říká Lucie Rolná, expertka na benefity ze společnosti Sodexo.

Životní pojištění i penzijní připojištění mají od letošního roku společný roční limit pro osvobození na straně zaměstnance ve výši 24 tisíc korun. "Z příspěvků nad tuto sumu už zaměstnanci odvádějí daň i pojistné. Zaměstnavatel limit nemá, pokud je poskytování tohoto benefitu stanoveno ve vnitřním předpisu, kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě zaměstnance," vysvětluje Martina Kneiflová, daňová specialistka z Ernst and Young. Další benefity, u nichž je uznatelnost nákladů vázána na stanovení v těchto dokumentech, uvádíme v grafice (viz pod textem). Do první nejvýhodnější skupiny benefitů se chybně uvádí i telefon pro soukromé účely. Toto zařazení ale není správné. "Soukromé hovory, které člověku hradí firma, by měly být považovány za příjem zaměstnance podléhající dani i odvodům pojistného," říká Martina Kneiflová. Zaměstnavatel by měl být schopen určit poměr nákladů na soukromé a pracovní hovory. Může zmapovat situaci třeba tak, že pracovníci používají u telefonátů pro soukromé účely jinou předvolbu. Mnohé firmy stanovují paušální měsíční částku, kterou považují za hodnotu soukromých hovorů. "Je potom na firmě, aby si konkrétní sumu uhájila u finančního úřadu," říká Martina Kneiflová.

I nápoje na pracovišti, příspěvky na kulturu, sport, rekreaci či jazykové kurzy vyjdou lépe než navýšení na výplatní pásce. "Nejsou sice pro firmu uznatelným nákladem, ale není třeba z nich odvádět sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance. U něho jsou navíc osvobozeny nejen od daně, ale i od pojištění," říká Martina Kneiflová. Podmínkou je, že zaměstnanci dostávají poukázky, permanentky či vstupenky, nikoli peníze. Příspěvky na jejich dopravu i dovolenou navíc jsou ve stejném daňovém režimu jako mzda.

Někdy je lepší zvýšit mzdu

Skupinu daňově nevýhodných benefitů tvoří dary či příspěvky na vzdělání, pokud si jím lidé zvyšují kvalifikaci. U nich si totiž firma daňový základ nesníží a zaměstnanec pojistné odvádí.

"Přesto jsou i tyto benefity využívány. Hlavně menší firmy mnohdy nemají spočítáno, jak se který vyplatí a nepracují s nimi efektivně," říká Lucie Rolná.

Do zvláštní kategorie patří firemního auto pro soukromé účely. Náklady jsou pro firmu daňově uznatelné, ale zaměstnanec musí odvádět daň a pojištění z jednoho procenta pořizovací ceny vozu. A to v měsících, kdy auto k soukromým cestám používá. Pokud tedy vůz stál 400 tisíc, firma zaměstnanci srazí daň i pojistné z příjmu čtyři tisíce.

Autor: Miroslava Jirsová, datum vydání: 6.5.2008, převzato z: HN.IHNED.CZ