Legislativní změny - 2024

Podívejte se na nejčastější otázky a odpovědí týkající se vládního konsolidačního balíčku. Najdete zde praktické a jasné informace o tom, jak změny v legislativě ovlivní vaši firmu a zaměstnance.

Otázky a odpovědi

    Obecné

    Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP). Pokud bude nově stanovena povinnost vydat minimálně 50 % prostředků (ze sníženého limitu na 1%) na produkty spojené se zabezpečením na důchod, jak se toto bude vykazovat?

    Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP). Pokud bude nově stanovena povinnost vydat minimálně 50 % prostředků (ze sníženého limitu na 1%) na produkty spojené se zabezpečením na důchod, jak se toto bude vykazovat? Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci nařídit, aby produkty penzijního připojištění využíval. Co se stane v případě, že nebude zaměstnavatel tuto povinnost objektivně schopen splnit?

    Základní podmínkou poskytování příspěvku na penzijní pojištění je smlouva mezi zaměstnancem a příslušným penzijním fondem. Pokud zaměstnanec nemá penzijní pojištění (není to povinnost), pak nebude mít nárok na příspěvek z FKSP. Evidence těchto příspěvků bude vykazována stejně jako v roce 2023. Lze předpokládat, že MFČR vydá metodický pokyn k této záležitosti.

    Státní organizaci zbyly prostředky FKSP z minulých let. Může je použít nad rámec nového limitu FKSP v příštím roce?

    Může je použít v příštím roce, otázkou zůstává, zda je bude nutno čerpat již podle nových pravidel.

    Jak se týkají příspěvky důchodců (bývalých zaměstnanců)?

    Na tuto otázku není zatím zcela jednoznačná odpověď, doporučujeme posoudit vaši individuální situaci s daňovým poradcem.

    Stravenka

    Jaké změny se připravují na stravence? Dojde k zastropování na nějaké částce z pohledu daňové výhodnosti na straně zaměstnavatele a zaměstnance?

    Zaměstnavatel bude mít nově možnost vykázat v daňových nákladech celou hodnotu příspěvku. Nicméně hodnota příspěvku přesahující zákonný limit bude představovat příjem zaměstnance podléhající zdanění i pojistnému.

    Jak se změní daňový režim, pokud zaměstnavatel poskytuje příspěvek na stravování převyšující zákonný limit?

    Částka nad stanovený limit bude na straně zaměstnance podléhat zdanění a pojistnému.

    Jaké ustanovení v návrhu přesně ruší povinnost zaměstnance se podílet 45 % na příspěvku na stravenku?

    Ani dnes nic neukládá zaměstnanci povinnost podílet se 45 % příspěvkem na stravence, tzn. tato povinnost se neruší. Spoluúčast vyplývá z praktického přístupu, kdy zaměstnavatel mohl do daňových nákladů účtovat jen 55 % hodnoty a nechtěl přispívat ze zisku po zdanění. Toto pro zaměstnavatele ale nově odpadá, na vrub daňových nákladů bude moci vykázat plnou hodnotu příspěvku.

    Jaké všechny změny se navrhují v souvislosti se stravováním v rámci konsolidačního balíčku?

    Sjednocují se podmínky pro stravenku, stravování v závodní jídelně i stravovací paušál. A to jak na straně zaměstnavatele, tak i na straně zaměstnance. Zavádí se limit pro osvobození na straně zaměstnance ve výši 70 % vyšší sazby stravného pro zaměstnance státní organizace. Na straně zaměstnavatele nově bude moci plnou hodnotu stravování vykazovat v daňových nákladech.

    Podle jakých pravidel máme postupovat, pokud nahráváme stravenky za prosinec až v lednu 2024?

    Přechodné ustanovení k zákonu o daních z příjmů uvádí, že v takovém případě postupujete ještě podle pravidel roku 2023.

    Podle jakých pravidel máme postupovat, pokud zaměstnanec bude body v cafeterii přidělené v roce 2023 čerpat až v roce 2024?

    Přechodné ustanovení k zákonu o daních z příjmů uvádí, že na takové čerpání je potřeba aplikovat již nová pravidla.

    Pokud státní firmy nebudou mít dostatek prostředků z FKSP na stravenky, mohou finanční prostředky brát i z jiných zdrojů? Z provozu nebo z jiných položek?

    Přednostně může organizace hradit příspěvky na stravování na vrub hlavních provozních nákladů, a to až do zákonného limitu.

    Pokud jako zaměstnavatel přispívám zaměstnancům na stravování formou paušálu, může na tento příspěvek zaměstnanci sáhnout případná exekuce?

    Podle exekučního zákona ano. V zákoně je přesně specifikováno, co se zabavit nesmí a stravovací paušál v tomto výčtu nefiguruje.

    Firma zajišťuje obědy v kantýně s cenou 95,50 Kč, ta se strhává zaměstnancům srážkou ze mzdy. Dále jim přispívá 100 Kč za odpracovanou směnu ve stravenkovém paušálu. Jakou maximální hodnotu má mít cena oběda a paušál, aby firma nemusela nic danit?

    Pokud je částka 95,50 Kč strhávána z čisté mzdy zaměstnance, pak se nezapočítává do zákonného limitu pro stravování (v roce 2024 je limit 116,20 Kč). Pokud tedy si zaměstnanec hradí dovezený oběd sám z čisté mzdy a vy mu poskytnete stravovací paušál při dodržení ostatních podmínek (nutno odpracovat minimálně 3 hodiny, nedojde k souběhu s nárokem na cestovní náhrady), pak lze poskytnout stravovací paušál až do výše 116,20 Kč za předpokladu, že dovezený oběd není jinak dotován vámi jako zaměstnavatelem.

    Zaměstnancům poskytujeme stravenkový paušál v hodnotě 100 Kč. Zároveň máme v jídelně automat na jídlo, kde je cena ze 30 % dotovaná zaměstnavatelem a kdo chce, může si jídlo zakoupit s touto slevou. Je nutné nějak daňově řešit jídlo v automatu?

    Pokud poskytujete stravovací paušál v hodnotě 100 Kč a zároveň dotujete jídlo z automatu, pak hodnota stravovacího paušálu a hodnota dotace vstupují společně do limitu a v případě překročení limitu 116,20 Kč v rámci jedné směny je potřeba zaměstnanci rozdíl dodanit (a zpojistnit).

    V závodní jídelně poskytujeme oběd bývalým zaměstnancům v důchodu a přispíváme jim 90 Kč za oběd. Musíme tuto částku danit? Musí být odvedeno sociální a zdravotní pojištění? Pokud ano, z jakého příjmu se to strhává, když důchodce nemá příjem?

    Bohužel dle legislativy platné od 1.1.2024 i zvýhodněný oběd představuje pro důchodce bývalého zaměstnance příjem ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že není splněná podmínka pro osvobození od daně (výkon práce minimálně 3 hodiny), je potřeba odvést za důchodce bývalého zaměstnance daň z příjmu a v prvním roce po odchodu do důchodu také sociální a zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, že zvýhodněný oběd představuje nepeněžní příjem, je potřeba na straně zaměstnavatele tuto výhodu „nabrutovat“ a odvést tak za zaměstnance daň i pojistné. Tyto náklady nejsou na straně zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem.

    Z loňského roku nám zůstaly ve FKSP finance. Můžeme za ně nakoupit stravenky? Budou se započítávat do limitu?

    Pokud stravenky zakoupíte letos, je potřeba k nim přistupovat podle aktuálně platné legislativy pro rok 2024, tj. je nutno dodržet podmínky 55:45, přičemž z 55 % lze vykazovat na vrub rozpočtových nákladů a až do zbývajících 45% můžete přispívat z FKSP. Dále platí,  že příspěvek od zaměstnavatele do částky  116,20 Kč za pracovní směnu je osvobozený od zdanění, hodnota nad tento  limit bude podléhat zdanění (a pojistnému).

    Jak se dodaňuje stravenka částečně hrazená z FKSP?

    Pokud součet denního příspěvku od zaměstnavatele a příspěvku z FKSP nepřesáhne částku 116,20 Kč (platí pro rok 2024), není zapotřebí nic dodaňovat.  Částka  nad tento limit (i v případě příspěvku z FKSP) je na straně zaměstnance příjem podléhající zdanění (a pojistnému).

    Pokud máme nyní uvedeno, že zaměstnanec má nárok na stravenku po odpracování min. 4 hodin, musíme to nyní upravit na 3 hodiny, aby byla stravenka daňově uznatelná?

    Nikoliv, podmínka odpracování alespoň 3 hodin je nutná pouze pro daňově osvobozený příspěvek na straně zaměstnance. Je ve vaší kompetenci stanovit přísnější podmínky poskytování. Na daňový režim přísnější podmínky mít vliv nebudou. 

    Zaměstnanci u nás pracují na dvanáctihodinových směnách. Mám povinnost dávat zaměstnancům dvě stravenky? Je v pořádku, pokud se rozhodneme dávat zaměstnancům jen jednu stravenku při jakkoliv dlouhé směně?

    Zaměstnavatel má možnost, nikoliv povinnost, poskytovat další stravenku při směně delší jak 11 hodin. Je tedy čistě ve vaší kompetenci rozhodnout, zda a v jaké výši poskytnete další stravenku.

    Zaměstnanec má standardní úvazek na 42,5 hodiny týdně, tzn. 8,5 hodiny denně. Jeden den v týdnu musel zůstat o 4 hodiny déle v práci. Náleží mu druhá stravenka za přesčas, když odpracoval za ten den více než 11 hodin?

    Nikoliv, protože druhou daňově zvýhodněnou stravenku lze poskytnout pouze u předem stanovené směny delší jak 11 hodin. Pokud tedy zaměstnanec pracuje na standardní osmihodinové směny, pak v případě přesčasu se nejedná o předem stanovenou směnu dle zákoníku práce.

    Umožňuje nyní stravenkový paušál dát zaměstnanci dva příspěvky na stravné při směně delší 11 hodin?

    Ano, od 1. 1. 2024 je možno poskytnout 2 stravovací paušály v případě jedné směny delší jak 11 hodin (při dodržení ostatních podmínek).

    Náleží zaměstnanci stravenka za mimořádnou směnu nařízenou zaměstnavatelem?

    Dle zákoníku práce zaměstnanec nemá nárok na příspěvek na stravování za mimořádnou směnu, ale náleží mu diety (dle cestovních náhrad).

    Pokud jde náš zaměstnanec na pracovní oběd s naším klientem, náleží zaměstnanci na tento den stravenka? Jak se pak započítává?

    Nikoliv, v případě, že se jedná o pracovní oběd, pak pokud nad rámec tohoto oběda poskytnete zaměstnanci ještě i stravenku, bude stravenka představovat zdanitelný příjem zaměstnance.

    Jak nová legislativa pohlíží na občerstvení na pracovišti? Je nutné jej zaměstnanci počítat do denního limitu a pak případně dodaňovat?

    Pokud se jedná o drobné občerstvení (např. ovoce, sušenky, koláčky apod.), nepočítá se zaměstnanci do denního limitu. Pokud by se jednalo o větší jídlo (např.: v rámci workshopu objednáte pro každého zaměstnance pizzu), je potřeba jej do limitu započítat.

    Pizza je ideálním příkladem – když objednáte každému zaměstnanci celou pizzu, tak je to plnohodnotné jídlo, které je nutné do limitu počítat. Pokud však každý zaměstnanec dostane jen 1-2 kousky pizzy jako občerstvení, tak nikoli. Do limitu se nezapočítávají nealkoholické nápoje, které má zaměstnanec běžně na pracovišti v průběhu pracovní směny k dispozici.

    Musíme dávat stravenku i dohodářům?

    Nemusíte, ale můžete poskytovat stravenku zaměstnancům na DPP i DPČ, pokud je přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny alespoň v délce 3 hodiny. Vzhledem ke stále více sjednocujícím podmínkám DPP, DPČ s hlavním poměrem doporučujeme alespoň u DPČ nastavit poskytování stravenek, pokud zaměstnanec splní zákonné podmínky dle zákona o daních z příjmů (zejména odpracuje minimálně 3 hodiny a nevznikne souběh s nárokem na cestovní náhrady). 

    Volný čas

    Jakým způsobem vyřešit storno objednaného benefitu v případě, kdy při jeho objednání došlo k přečerpání zákonného limitu a tedy na straně zaměstnance byla odvedena daň i pojistné?

    Poskytne-li zaměstnavatel plnění, které v okamžiku poskytnutí bylo zdaněno a zpojistněno, a následně dojde ke stornu, pak je potřeba toto storno zohlednit i ve mzdě zaměstnance, a to ideálně za měsíc, ve kterém ke stornu došlo.

    Zaměstnavatel pro své zaměstnance pořádá vánoční večírek, jehož součástí je bowling. Bude tato aktivita také vstupovat do limitu? Budou se muset náklady na celou akci rozdělit rovnoměrně na jednotlivé zaměstnance?

    Nově od 1. 1. 2024 má zaměstnavatel možnost postupovat podle nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, které uvádí, že na straně zaměstnance lze osvobodit příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud - vzhledem k její povaze - je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.

    Počítá se do limitu i příspěvek odborům ze sociálního fondu na zájezd odborům?

    Na tuto otázku není zatím zcela jednoznačná odpověď, doporučujeme posoudit vaši individuální situaci s daňovým poradcem.

    Zaměstnavatel zaměstnancům poskytuje možnost využít anonymní psychologické konzultace. Je potřeba tuto službu počítat do limitu?

    Nelze odpovědět jednoznačně, ale dle zákona o daních z příjmů je tento případ většinou považován za zdanitelný příjem zaměstnance, neboť tyto konzultace nebývají poskytovány zdravotnickým zařízením (nutná podmínka osvobození na straně zaměstnance).

    Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnanců kurzy angličtiny v rámci firemního vzdělávání. Bude se i toto započítávat do limitu?

    Pokud jazykový kurz souvisí s výkonem činnosti zaměstnance, pak se nejedná o benefit a není potřeba ho do limitu započítávat.

    Zaměstnavatel pořádá pro zaměstnance pravidelné vánoční večírky. Bude se tato aktivita započítávat do limitu?

    Nově od 1.1.2024 má zaměstnavatel možnost postupovat podle nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, které uvádí, že na straně zaměstnance lze osvobodit příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud - vzhledem k její povaze - je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené. Za obvyklé se nepovažuje večírek v exotické destinaci či večírek několikrát do roka.

    Zaměstnavatel má vlastní zařízení pro děti předškolního věku. Zaměstnanec, jehož dítě do zařízení dochází, se podílí na provozu zařízení pouze příspěvkem na stravování. Vlastní pobyt a další aktivity (výlety, plavání, divadýlka) hradí zaměstnavatel.

    Zaměstnavatel má vlastní zařízení pro děti předškolního věku. Zaměstnanec, jehož dítě do zařízení dochází, se podílí na provozu zařízení pouze příspěvkem na stravování. Vlastní pobyt a další aktivity (výlety, plavání, divadýlka) hradí zaměstnavatel. Vstupuje tento příspěvek do výše daňově optimalizovaného příspěvku? Pokud ano, jak se bude vypočítávat za předpokladu, že náklady na každé dítě mohou být různé?

    Zaměstnavatel dodaní zaměstnanci cenu obvyklou anebo se vejde do limitu pro osvobození. Zaměstnavatel bude muset vést evidenci jako doposud, aby byl schopen přiřadit náklady ke konkrétnímu zaměstnanci.

    Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům možnost využít zdravotní péči u poskytovatele, se kterým má smluvní vztah. Dopředu však není známo, zda ji konkrétní zaměstnanec využije, jak často, na jaké služby atd. Jak bude toto řešeno?

    Zaměstnavatel má povinnost nastavit pravidla tak, aby je dokázal evidovat a na základě toho správně vyčíslit a přiřadit příjem zaměstnanci. V případě překročení zákonného limitu pro osvobození bude příjem zaměstnance podléhat odvodům a zaměstnavatel si může náklady vykázat jako daňově účinné, pokud právo na tento benefit zakotví ve vnitřním předpise či kolektivní smlouvě.

    Klient poskytuje zaměstnancům příspěvek do cafeterie. Dále dává příspěvek odborům, které pořádají akce pro své členy (zaměstnance klienta) mimo cafeterii. Budou se tyto akce odborů počítat do limitu? Pokud ano, musí klient při přečerpání limitu dodaňovat?

    Ano, oba příspěvky je nutno do limitu počítat, neboť se jedná o příjem zaměstnance v souvislosti s pracovním poměrem u zaměstnavatele. Případné překročení limitu podléhá odvodům na straně zaměstnance.

    Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnacům školní balíček produktů. Balíček nebude zasahovat do celkového limitu - je to naturální příjem zaměstnance, který zdaní.

    Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům školní balíček produktů. Balíček nebude zasahovat do celkového limitu - je to naturální příjem zaměstnance, který zdaní. Dotaz je, zda skutečně bude muset řešit cenu obvyklou a ne jen cenu skutečných nákladů na výrobu daného zboží. Mluvíme zde o tom, že školní balíček firmu v nákladech vyjde například na 500 Kč, kdyby takový balíček ale zaměstnanec nakupoval na pultu obchodu se školními pomůckami, dostane se na cenu cca 2500 Kč.

    Zaměstnavatel by měl dodanit zaměstnanci hodnotu balíčku v ceně obvyklé. Vládní balíček v tomto neuvádí žádnou změnu.

    Co se bude dít s volnočasovými příspěvky z roku 2023, pokud budou nahrané v "postpaid" módu a nebudou vyfakturované? Spadnou příští rok do limitu, pokud je uživatel nevyčerpá?

    Na příspěvky připsané v roce 2023 se nová legislativa nevztahuje pouze za podmínky, že i v roce 2023 dojde k jejich vyčerpání. Pokud zaměstnanci zůstanou nevyčerpané benefitní body z roku 2023, může je v příštím roce využít, ale budou vstupovat do limitu pro rok 2024. V případě překročení zákonného limitu se bude jednat o příjem zaměstnance podléhající zdanění a pojistnému.

    Kdo, jak a kdy bude stanovovat volnočasový limit na následující rok?

    Zákonný limit je definován jako polovina průměrné mzdy pro daňové účely, která je zveřejňována většinou v průběhu září aktuálního roku.

    Co vše bude spadat do volnočasového limitu? Odborářské dovolené, Multisport, školkovné, napřímo nasmlouvaná fitness centra, prostě vše spadající do legislativní definice volnočasového benefitu, nebo to bude nějak omezené?

    Do zákonného limitu budou spadat veškeré aktivity definované příslušným ustanovením zákona o daních z příjmů - např. Multisport, školkovné, napřímo nasmlouvaná fitness centra, nadstandardní zdravotní péče, dětské tábory, zájezdy za kulturou či sportem, ale také příspěvky firem na firemní chaty, chalupy, tábory pro děti, nebo jiné podobné aktivity.

    Jak bude muset zaměstnavatel volnočasové příspěvky monitorovat a dokládat při finanční kontrole?

    Zaměstnavatel je povinen si nastavit evidenci/reporting volnočasových příspěvků tak, aby v případě kontroly bych schopen prokázat, že postupuje dle platných předpisů.

    Budou muset být volnočasové příspěvky nahrané dle nové legislativy v roce 2024 také v tomto roce vyfakturovány a eventuálně i vyčerpány zaměstnancem?

    Nikoliv, podmínku fakturace a/nebo čerpání v daném roce zákon o daních z příjmů nestanovuje (např. je právem zaměstnance benefity nečerpat, pokud o ně nemá zájem), avšak stanovený zákonný limit je daný jako roční limit, tj. pokud nedojde k jeho vyčerpání, nelze nevyčerpanou hodnotu převádět, a navyšovat tak v dalším roce.

    Jak se bude počítat limit pro volnočasové benefity u zaměstnance s více zaměstnaneckými poměry?

    Každý pracovní poměr se posuzuje samostatně.

    Zůstává limit na dovolenou 20 000 Kč/rok stejný?

    Nikoliv, limit na dovolenou se ruší a zavádí se limit nad všemi kategoriemi volnočasových benefitů.

    Spadají deputáty také do limitu?

    Deputáty podléhají odvodům, do volnočasového limitu se nezapočítávají.

    Můžu si ještě letos optimalizovat bonusy a utratit je až v roce 2024?

    Při splnění zákonných podmínek lze bonusy do cafeterie převádět, avšak pokud budou směňovány za konkrétní benefity až v roce 2024, bude hodnota čerpání započítávána do nového zákonného limitu.

    Bude se počítat do volnočasového limitu penzijní připojištění?

    Ne, penzijní produkty mají i nadále samostatný limit pro osvobození 50 000 Kč/rok.

    Kdo a jak bude limit hlídat a kontrolovat?

    Zaměstnavatel zodpovídá za správné posouzení příjmu zaměstnance z pohledu daně z příjmu. Je tedy jeho povinností v případě kontroly např. ze strany finančního úřadu doložit, že postupuje v souladu s předpisy.

    Mění se pravidla pro poskytování benefitů ve státní správě či příspěvkových organizacích?

    Ano, pravidla se mění významně. Systém se celkově rozvolňuje, avšak snižuje se objem prostředků ze 2 % na 1 % a dochází i k povinnosti vynakládat alespoň polovinu prostředků na produkty spoření na penzi.

    Jak se bude chovat budget odborů, který je generován z příspěvků firmy a členů? Lze nějak využít/zneužít na rozdělení budgetů zaměstnavatele (že odborům pošle více?)

    Na tuto otázku není zatím zcela jednoznačná odpověď, doporučujeme posoudit vaši individuální situaci s daňovým poradcem.

    Budou benefity poskytnuté pro rodinného příslušníka nově považovány za zdanitelný příjem zaměstnance?

    Nikoliv, stále platí, že při splnění zákonných podmínek plnění pro zaměstnance a jeho rodinné příslušníky nebude podléhat zdanění ani pojistnému.

    Prosím o upřesnění/vysvětlení terminologie v tomtéž paragrafovém znění, kde je v části 10 uvedena úprava textu takto: 16. V § 6 odst. 9 písm.

    Prosím o upřesnění/vysvětlení terminologie v tomtéž paragrafovém znění, kde je v části 10 uvedena úprava textu takto: 16. V § 6 odst. 9 písm. d) úvodní části ustanovení se za slovo „příjmů,“ vkládají slova „v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období“. - přičemž zdaňovací období je dle metodiky MF pro daň z příjmu fyzických osob stanoveno jako kalendářní rok a v části 65 je pak operováno s částkou měsíční, vypočtenou z měsíční a nikoli roční průměrné mzdy.

    Myslí se tím hodnota průměrné měsíční mzdy pro daňové účely za zdaňovací období (tzn. kalendářní rok), nikoliv dvanáctinásobek měsíční mzdy. S průměrnou měsíční mzdou se pracuje i v dalších zákonech.

    Podle jakých pravidel máme postupovat, pokud zaměstnanec bude body v cafeterii přidělené v roce 2023 čerpat až v roce 2024?

    Přechodné ustanovení k zákonu o daních z příjmů uvádí, že na takové čerpání je potřeba aplikovat již nová pravidla.

    Jak se budou chovat příspěvky zaměstnavatele směrem k odborové organizaci?

    Daňový režim příspěvků zaměstnavatele odborové organizaci se nemění.

    Jak se budou počítat příspěvky firem na firemní chaty, chalupy, případně situace, kdy daná zařízení může zaměstnanec využívat zdarma?

    Je potřeba hodnotu plnění správně vyčíslit (v ceně obvyklé) a přiřadit zaměstnanci pro účely sledování zákonného limitu pro osvobození.

    Jak se budou chovat příspěvky firem na aktivity směřované k dětem zaměstnanců (tábory, dětské dny)?

    Lze rozlišit např. tábory pro děti a dětský den. V případě tábora je nutno hodnotu plnění správně vyčíslit a přiřadit zaměstnanci pro účely sledování zákonného limitu pro osvobození. V případě pořádání dětského dne má zaměstnavatel nově od 1. 1. 2024 možnost postupovat podle nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, které uvádí, že na straně zaměstnance lze osvobodit příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud - vzhledem k její povaze - je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.

    Předpokládám, že zrušením FKSP budou moci státní firmy čerpat benefity jako komerční subjekty i např. v lékárnách?

    Ano, přesně tak. Organizace si nastaví podmínky čerpání, ovšem při respektování rozpočtových pravidel. Co se týče výběru benefitů nově má stejnou volnost jako zaměstnavatelé z komerční sféry.

    Bude se do limitu započítávat nadstandardní zdravotní péče?

    Ano, tento benefit je potřeba nově započítávat do zákonného limitu pro volnočasové benefity.

    Na základě jakých pravidel bude státní firma poskytovat benefity, když bude zrušena vyhláška FKSP?

    Základním předpisem jsou rozpočtová pravidla, která definují tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb, ze kterého je možné poskytovat benefity. Konkrétní podmínky čerpání je nutno stanovit vnitřní směrnicí nebo kolektivní smlouvou.

    Budou se do volnočasového limitu započítávat zákonná školení? Např. BOZP, školení řidičů?

    Volnočasový limit se vztahuje výhradně na plnění uvedená v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Povinná školení vyplývající z jiných právních předpisů nejsou předmětem zdanění na straně zaměstnance.

    Záznamy ze seminářů

    Na toto téma jsme také připravili dva webináře ve spolupráci s Deloitte. Na záznamy z těchto webinářů se můžete podívat v odkazu níže. Informace na této stránce jsou platné k 27. 11. 2023 dle předběžného výkladu daňového poradce pro Pluxee.

    Spočítejte si vaši možnou daňovou úsporu

    Spočítejte si vaši možnou daňovou úsporu

    Získejte aktuální přehled o možné úspoře na daních pro volný čas a stravování s naší kalkulačkou a získejte benefity pro své zaměstnance.

    Napište nám a my vám do 48 hodin poradíme.

    Zajímá vás jakýkoli další dotaz na legislativní téma?